„Stovky miliard na uprchlíky“, „Ukrajina nezaregistrovala hranice v OSN“, „biolaboratoře“, „žhářství a rvačky“, „uplácení cizinců“: jaké fejky se šíří v Česku, na Slovensku a v Polsku.
Marharyta Golobrodska
1. 9. 2025
V Centrální Evropě se i nadále šíří nepravdivé protiukrajinské zprávy.
Vlna falešných sdělení, přímo namířených proti Ukrajincům a ve prospěch ruského státu-agresora, stále sílí v zemích střední Evropy. Tvůrci fám se netají svou nenávistí a vymýšlejí nebo oživují stále absurdnější lži. Ty se pak jako mor šíří sociálními sítěmi.
Například v Česku překroutili slova známého ekonoma tak, že prý prohlásil, že země utratila více než 9,4 miliardy eur na ukrajinské uprchlíky. Objevila se tu i znovu dávno vyvrácená lež o tom, že Ukrajina údajně… neexistuje, protože si v OSN neregistrovala své hranice. Na Slovensku se znovu vypráví o „ukrajinských biolaboratořích“. A v Polsku se Ukrajincům rozhodli připsat žhářství a rvačky. Minulost se připomíná i v politice – krajně pravicové „Konfederaci“ se nelíbil ukrajinský zákon „O obnovení práv osob deportovaných z národnostních důvodů“.
Ukrajinci nestáli Čechy 232 miliard korun
„Současné náklady na uprchlíky v České republice na jednu domácnost činí přibližně 42 tisíc korun,“ napsal ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na data takzvaného Ukraine Support Tracker, který spravuje institut v německém Kielu. Lídři krajně pravicové strany SPD Tomio Okamura a Radim Fiala tato jeho slova okamžitě překroutili po svém a šířili je na sociálních sítích, upozorňuje server Manipulátoři. Komentáře pod jejich příspěvky se hemží emocemi a nenávistí.
Nicméně závěr, že „Ukrajinci stojí každou českou rodinu 42 tisíc korun,“ vychází z naprosto mylné interpretace dat. Tyto částky nepředstavují skutečné výdaje státu, ale pouze teoretické modelové propočty – bez zohlednění příjmů a příspěvků pracujících uprchlíků.
Jeden z autorů výpočtů, Taro Nišikawa, to potvrdil: institut pouze odhadl, kolik by teoreticky musel stát vydat, pokud by plně financoval měsíční podporu všech uprchlíků. „Naše čísla nezohledňují, že někteří uprchlíci pracují a odvádějí příspěvky do systému,“ řekl Nišikawa deníku Deník N. Proto je výpočet pouze orientační.
Částka je více než třikrát nižší
У únoru letošního roku české Ministerstvo financí spočítalo, že stát vydal celkem 63 miliard korun na pomoc Ukrajině a uprchlíkům – a nejméně 54 miliard z této částky se již vrátilo státu, zejména prostřednictvím kompenzací a zvýšených příjmů do veřejných rozpočtů. Podle odborníků je celková bilance blízká nule nebo dokonce mírně pozitivní.
Podle údajů Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v polovině roku 2025 zaměstnáno více než 159 tisíc uprchlíků a 86 tisíc osob, převážně dětí, pobíralo humanitární pomoc. Významná část ukrajinských uprchlíků je tedy ekonomicky aktivní a přispívá do systému, nikoliv že by jej zatěžovala.
Mylné výklady se však netýkají jen ekonomiky. Odpůrci pomoci Ukrajině opakovaně zmiňují také údajnou kriminalitu mezi uprchlíky. V roce 2024 ale Policie ČR stíhala 3 842 Ukrajinců z přibližně 590 tisíc, tedy pouze 0,65 procenta. To je třikrát méně než u Slováků, kteří tvoří druhou nejpočetnější menšinu v zemi. V ČR žije přes 120 tisíc Slováků, přičemž policie stíhala více než 2 300 z nich.
„Počet trestných činů spáchaných Ukrajinci roste, ale v poměru k celkovému počtu je nižší než u jiných srovnatelných skupin,“ potvrdil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Tvrzení o „ceně uprchlíků“ či „vlně kriminality z Ukrajiny“ nejsou ani fakticky, ani statisticky správná. Přesto se nadále objevují ve veřejném prostoru a rezonují v předvolebních kampaních. Složitá sociální realita se stává volebním kalkulem, lidské osudy zkratkou – a manipulace s čísly se mění v nenávist, uvádí autor materiálu Jan Cemper.
Fáma o „neexistující registraci ukrajinských hranic v OSN“
V českém segmentu sociálních sítí Facebook a Instagram se šíří video, podle něhož měl generální tajemník OSN údajně prohlásit, že Ukrajina od roku 1991 nepodala žádost o registraci svých hranic. Podle autorky videa, známé šiřitelky dezinformací Nely Liskové, to údajně znamená, že „Ukrajina jako stát… neexistuje“. Evropská politika prý zároveň usiluje o přijetí Ukrajiny do NATO a zatažení spojenců do války. Ve skutečnosti však Ukrajina i její hranice byly OSN uznány, a dříve i Ruskem, uvádí fact-checkingové médium Demagog. Řada evropských politiků skutečně podporuje vstup Ukrajiny do NATO, ale pouze po skončení války.
Autorka videa dále tvrdí, že podle maďarského premiéra Viktora Orbána nemůže být Ukrajina přijata do EU, protože nemá jasně vymezené hranice. Následně se znovu objevuje údajné prohlášení generálního tajemníka OSN o tom, že Ukrajina od roku 1991 nepodala žádost o registraci svých hranic. Podle Liskové tak Ukrajina jako stát neexistuje a Rusko tedy neporušuje žádná její práva. V závěru videa dodává, že Ukrajina je ve válečném stavu, a proto nemůže vstoupit do NATO, protože by to zatáhlo do války členské státy Aliance. Přesto prý „fanatici a váleční štváči z řad lídrů Evropské unie“ usilují o přijetí Ukrajiny do NATO.
Je zřejmé, že Lisková opakuje výroky maďarského premiéra Viktora Orbána, který dlouhodobě vystupuje proti vstupu Ukrajiny do EU. Právě on nedávno prohlásil, že Ukrajina údajně nemá jasně vymezené hranice, a kritizoval také domnělé porušování práv národnostních menšin na Ukrajině.
Podle autorky videa Ukrajina od roku 1991 nepodala žádost o registraci svých hranic. Členství v OSN však není podmíněno registrací hranic, ale schválením žádosti o členství Radou bezpečnosti OSN a následným potvrzením dvěma třetinami Valného shromáždění. OSN uznává Ukrajinu jako řádného člena.
Rusko hranice uznalo
Ukrajinsko-ruská hranice byla vymezena smlouvou z roku 2004, kterou schválily parlamenty Ruské federace i Ukrajiny. Šlo tedy o oficiální uznání hranic Ukrajiny ze strany Ruska. Prezidenty obou zemí byla smlouva podepsána již o rok dříve.
Od roku 2014 se však v sociálních sítích šíří příspěvky, podle nichž měl bývalý generální tajemník OSN Pan Ki-mun údajně prohlásit, že Rada bezpečnosti OSN projednala „ukrajinskou otázku“ a dospěla k závěru, že Ukrajina si od prosince 1991 (po rozpadu Sovětského svazu) své hranice neregistrovala.
Tento smyšlený výrok byl pravděpodobně inspirován obsahem tiskové zprávy OSN ze 17. března 2014, která zmiňuje některé výroky generálního tajemníka k situaci na Ukrajině. V dokumentu se také uvádí, že 15. března 2014 Rada bezpečnosti jednala o plánovaném referendu na Krymu, avšak z důvodu ruského veta nebyla přijata rezoluce potvrzující mezinárodní hranice Ukrajiny a odmítající referendum jako neplatné.
Generální shromáždění OSN následně 27. března 2014 přijalo rezoluci, která znovu potvrdila závazek mezinárodního společenství respektovat územní celistvost Ukrajiny v jejích „mezinárodně uznaných hranicích“.
Tvrzení o výroku generálního tajemníka OSN je tedy zcela smyšlené. Ukrajina má mezinárodně uznané hranice, je členským státem OSN a teze, že „neexistuje jako stát“, je nepravdivá, zdůrazňuje autor textu Petr Gondala.
Fámy o „ukrajinských bunkrech“ a pokusech na lidech
V slovenském segmentu sociálních sítí se šíří video, na kterém jsou vidět mrtvá těla, zčásti uložená na nosítkách nebo na podlaze. Některá nesou stopy poškození a lidé v ochranných oblecích s nimi zacházejí bez patřičné opatrnosti. Video obsahuje záběry, které mohou diváka šokovat nebo zneklidnit, uvádějí „Noviny zo Slovenska“. Záznam neobsahuje žádné důkazy o své souvislosti s Ukrajinou. K němu je však připojen titulek s tvrzením o „šokujícím zátahu“. Údajně měly americké speciální jednotky napadnout ukrajinské bunkry a odhalit experimenty na lidech, které prý schválilo NATO, a také laboratoře biologických zbraní s účastí WHO.
Původně se příspěvek objevil na českém facebookovém profilu Pepek Vyskoč, který je známý šířením konspiračních teorií a kremelské propagandy. Později začali informaci přebírat i slovenští uživatelé – jak na osobních profilech, tak v komunitách na Facebooku. Autor příspěvku prosazuje nepravdivý narativ, že skutečným cílem války na Ukrajině nebyla obrana svobody, ale zakrytí takzvaných tajných laboratoří a zničení důkazů o biomedicínských zločinech. Podle vymyšlených verzí měli být v těchto „laboratořích“ mučeni unesení lidé. Mezi oběťmi prý nebyli jen Ukrajinci, ale také děti z USA, Kanady, Rumunska, Moldavska a Německa. Podle těchto smyšlenek se měl poslední „nájezd“ odehrát 20. května 2025.
Starý hoax
O informačním nebezpečí tohoto příspěvku, naplněného nepravdivými tvrzeními, informovala slovenská platforma pro boj s dezinformacemi Hoaxy a Podvody. Podle odborníků jde o další příklad manipulace, šíření nenávisti a propagandy.
Organizace upozorňuje, že právě toto video se na internetu šíří už od roku 2020. Tyto narativy pravidelně opakují dezinformační kanály – například o údajně „speciálních operacích“ Trumpových vojáků na záchranu dětí z podzemních laboratoří. Video se dříve šířilo v Rusku, později v Sýrii a Brazílii. Kromě tvrzení o „ukrajinských laboratořích“ ho doprovázela i další smyšlená vysvětlení – o obětech COVID-19 nebo obchodování s orgány.
Původ videomateriálu a okolnosti jeho vzniku dosud zůstávají neznámé. Možná jde o záběry z ruské márnice, ale tato informace nemá konečné potvrzení. Podle Hoaxy a Podvody jsou v příspěvku patrné prvky konspirační teorie Pizzagate. Jde o smyšlený příběh o podzemních laboratořích, kde prý mučí děti za účelem získávání „elixíru mládí“, který údajně používají celebrity. Jak už v roce 2020 psal portál Infosecurity.sk, tato vymyšlená teorie byla jednou z prvních, které převzal konspirační hnutí QAnon z USA. Právě během pandemie pronikla i na Slovensko. Podle scénáře Pizzagate měla bývalá kandidátka na prezidentku USA Hillary Clintonová údajně vést satanistickou síť, která zneužívá děti ve sklepě pizzerie v Severní Karolíně.
Antiukrajinské narativy kolem požárů v Polsku: jak byla slova aktivistky vytržena z kontextu
V polských sociálních sítích se šíří domněnky o údajné účasti Ukrajinců na nedávných požárech v Ząbkách a Buku. Taková tvrzení jsou založena na vytržených z kontextu slovech ukrajinské aktivistky Natalii Pančenko, která už v únoru varovala, že nárůst nepřátelství vůči Ukrajincům může vést k napětí ve společnosti, včetně rvaček a žhářství. Později aktivistka v rozhovoru s novináři Pawłem Bobolowiczem a Arturem Żakem v pořadu Czarne Niebo zdůraznila, že nikdy Polákům nevyhrožovala, ale pouze sdílela své obavy ohledně možných následků rostoucích protiukrajinských nálad.
Slova Natalii Pančenko jsou využívána v dezinformačních příspěvcích, zejména představiteli strany „Konfederace“. Její místopředseda Włodzimierz Skalik otevřeně spojil výroky ukrajinské aktivistky s požáry v Ząbkách a Buku, přičemž naznačoval realizaci „scénáře zastrašování“. Podobné zprávy šíří i pravicové stránky, například Centrum Usług Prawnych.
Avšak neexistují žádné důkazy o žhářství ani o zapojení Ukrajinců do těchto požárů. Mluvčí polského Ministerstva vnitra a administrace Jacek Dobrzyński vyzval, aby se s informacemi nemanipulovalo. Prokuratura již vyslechla 150 svědků ohledně požáru v Ząbkách, ale nenašla důvody hovořit o úmyslném zapálení nebo cizím zavinění. V případě požáru v supermarketu Biedronka v Buku byla pravděpodobnou příčinou elektrická závada.
Pokud jde o požár ve varšavském obchodním centru Marywilska 44, podle oficiálního prohlášení z května 2025 šlo o žhářství, které zorganizovaly ruské tajné služby.
Fact-checkingový projekt Wojownicy Klawiatury zdůrazňuje: žádný z případů nepotvrzuje zapojení Ukrajinců. Naopak, podobná tvrzení jsou součástí informačního útoku, často spojeného s proruskými narativy, které aktivně šíří „Konfederace“.
Více o tom si můžete přečíst na ukrajinském webu v Polsku Náš výběr.
Kompenzace od Ukrajiny pro deportované v rámci akce „Visla“: jaký zákon ve skutečnosti přijala Nejvyšší rada Ukrajiny
Polská strana „Konfederace“ obvinila Ukrajinu z toho, že Nejvyšší rada údajně slíbila kompenzace Ukrajincům deportovaným v Polsku v rámci akce „Visla“ v roce 1947. Strana se pohoršuje nad tím, že Ukrajina přijala rozhodnutí ve vztahu k lidem, kteří nikdy nebyli a nejsou jejími občany, a tvrdí, že ukrajinská vláda na to vůbec neměla právo, protože „takový stát jako Ukrajina vůbec neexistoval před rokem 1991“. Toto tvrzení neodpovídá skutečnosti. Neexistuje žádný zákon, který by zmiňoval přímo „akci Visla“ nebo sliboval její účastníkům kompenzace.
Ve skutečnosti Nejvyšší rada 16. července 2025 přijala změny zákona „O obnovení práv osob deportovaných z národnostních důvodů“. Dokument se týká Ukrajinců, kteří byli nuceně přesídleni z Polska do Ukrajinské SSR v letech 1944–1951 na základě dohod mezi Polskem, SSSR a sovětskou Ukrajinou. Kompenzace mohou získat pouze ti, kdo se v důsledku deportace stali občany Ukrajiny, nebo jejich potomci. Výši vyplacených částek určí vláda.
Urážlivé „existujete až od roku 1991“
Ačkoli do deportací Ukrajinců v letech 1944–1951 Ukrajinský institut národní paměti zahrnuje i akci „Visla“, je důležité připomenout, že tehdy šlo o nucené přesuny Ukrajinců uvnitř Polské lidové republiky a týkaly se polských občanů, byť ukrajinské národnosti. Zákon přijatý Nejvyšší radou 16. července 2025 akci „Visla“ nezmiňuje a nepředpokládá žádné kompenzace pro ukrajinské občany Polska, kteří byli jejím provedením postiženi.
Navíc už samotný název přijatého dokumentu – „Návrh zákona o změně některých legislativních aktů Ukrajiny o uznání za deportované občanů Ukrajiny, kteří byli v letech 1944–1951 nuceně přesídleni z území Polské lidové republiky“ – jednoznačně ukazuje, že se jedná výhradně o občany Ukrajiny nebo jejich potomky, nikoli o polské občany.
Přesto představitel „Konfederace“ Marek Tucholský šíří dezinformace a tvrdí, že si Ukrajina „přivlastňuje cizí minulost“ a jedná nezákonně, protože „neexistovala do roku 1991“. Současná Ukrajina je však právním nástupcem Ukrajinské SSR, a proto má právo přijímat rozhodnutí, která se týkají její vlastní historie.
Проєкт реалізується організаціями “Наш Вибір”, “Новини зі Словаччини” та ProUA і співфінансується урядами Чехії, Угорщини, Польщі та Словаччини через ґранти Вишеградського фонду. Місія фонду — підтримувати ідеї сталого регіонального співробітництва в Центральній Європі.
The project is co-financed by the governments of Czechia, Hungary, Poland, and Slovakia through Visegrad Grants from the International Visegrad Fund. The mission of the fund is to advance ideas for sustainable regional cooperation in Central Europe.
