„Ukrajinský voják zastřelil velitele a vzdal se“, „auditoři USA v Kyjevě“, „zrušení bezvízového režimu“ – výběr fake news ve střední Evropě
Desátý přehled fake news (a jejich vyvrácení) na Slovensku, v Česku a v Polsku. Pokračuje práce na společném novinářském projektu.
Tvůrci a šiřitelé protiukrajinských lží a manipulací ve střední Evropě už prakticky ani neskrývají, že zdrojem jejich „inspirace“ jsou ruská propagandistická média. V některých případech si sice vymýšlejí vlastní příběhy, ale vždy s cílem ospravedlnit ruský vliv.
Tak například na Slovensku znovu zveřejnili fake o ukrajinském vojákovi, který se pohádal s velitelem, zastřelil ho a poté se vzdal do „humánního“ ruského zajetí. V českém segmentu sociálních sítí se šíří nepravdivé zprávy o „amerických auditorech v Kyjevě“, o „britských důstojnících zadržených ruskými speciálními jednotkami“ nebo o „levné ruské ropě“. A v Polsku zase podvodníci záviděli drahá „ukrajinská“ auta, „rušili bezvízový režim“ s Ukrajinou či označovali heslo „Sláva Ukrajině“ za „nacistické“.
V rámci společného projektu Visegrádského fondu pokračuje česká nezisková organizace ProUA v pravidelné antifake rubrice ve spolupráci s partnery „Novyny zi Slovenska“ a „Náš vybir“ (Polsko).
Uvěříli Evropané Azarovovi?
Další „senzace“ obletěla český Facebook a rakouskou síť X: údajně měla stovka amerických auditorů přijet do Kyjeva, aby kontrolovala, jak Ukrajina utrácí pomoc od USA. Přidali i fotografii, na níž muži s černými aktovkami údajně stojí před hotelem Hilton v Kyjevě.
Jenže v hlučné „novince“ není ani špetka reality. Fotografie byla vytvořena umělou inteligencí a prohlášení Marka Rubia o „240 miliardách dolarů“ a „ospravedlnění každého centu“ je smyšlené. To potvrdil i Demagog. Factcheckeři odhalili řadu známek podvrhu: nečitelný text na obrázku, nepřirozené postoje postav a zdeformované ruce, či budovu, která se na Hilton v Kyjevě vůbec nepodobá.
Podle oficiálních údajů amerického ministerstva zahraničí dosáhla vojenská pomoc Ukrajině k březnu 2025 výše 66,9 miliard dolarů. Celková částka schválená Kongresem činí 174 až 185 miliard, z čehož značná část dosud nebyla předána. Proto zmíněná suma 240 miliard dolarů v příspěvku neodpovídá skutečnosti.
Prvotním zdrojem tohoto fejku se stal Mykola Azarov, bývalý premiér Ukrajiny, který nyní žije v Rusku a pravidelně se objevuje ve vysílání propagandistických kanálů. Zprávu následně převzala agentura TASS a ta se pak dostala na sociální sítě.
Příznačné je, že příspěvek na FB byl zveřejněn na účtu s něco málo přes 700 sledujícími, nejsou na něm žádné skutečné fotografie autora a v popisu je uvedeno, že je „autorem digitálního obsahu“, spolu s velkohubým heslem „PRAVDA NEJDE VYMYSLET“. Přesto příspěvek s falešným obrázkem a vymyšlenými citacemi získal přes 1600 sdílení. To znovu zdůrazňuje, jak snadno se dezinformace šíří na sociálních sítích i z malých, netransparentních zdrojů, pokud je emočně nabitá a odpovídá očekáváním určitého publika. Tento příspěvek už byl označen jako nepravdivý.
Reportáž o „NATO na Ukrajině“ je výplod fantazie a Photoshopu
Příběh o „zajetí britských důstojníků na Ukrajině“ šířily dezinformační weby v Česku a na Slovensku s odkazem na norský list Steigan. Informace je naprostou fikcí, uvádí redaktor Deníku Jaroslav Krupka.
Podle verze fejku ruské speciální jednotky zadržely dva plukovníky — Edwarda Blakea a Richarda Carrolla. Jenže takoví důstojníci neexistují — jejich jména se nevyskytují v žádných oficiálních registrech britské armády. Fotografie je vygenerovaná umělou inteligencí. Analýza nástroje InVid ukázala, že snímek je složen z několika částí. Maskování, rozlišovací znaky, písmo v „pasech“ — vše ukazuje na podvrh. „Popruhy vypadají spíše dekorativně než funkčně a radiokabely jsou umístěny podivným způsobem,“ vysvětlil novinář UK Defense Journal Craig Langford.
Tento fejk se poprvé objevil na ruském webu Eurasia Daily dne 4. srpna 2025. Poté jej převzaly prokremelské zdroje, mimo jiné Steigan, který je v Norsku považován za marginální a spojovaný s konspiračními teoriemi, rasismem, transfobií a komunistickou ideologií. Jde o typický scénář šíření fejků: prvotním zdrojem jsou ruská média, následují konspirační média v Evropě a poté sdílení na sociálních sítích. Cíl — vytvořit atmosféru nedůvěry: „Možná je to nepravda, ale…“.
Britská vláda důsledně zdůrazňuje, že žádné britské bojové jednotky nepůsobí na území Ukrajiny. Její podpora se soustředí na vojenskou pomoc, logistiku a výcvik, který z velké části probíhá mimo Ukrajinu.
České voliče lákají „levnou ruskou ropou“
Lídr pravicově populistické strany PRO Jindřich Rajchl prohlásil, že Česko by se mělo připojit k Maďarsku a Srbsku, aby „získávalo levnou ruskou ropu“. Jak však ukázal rozbor analytika serveru Manipulátoři Jana Cempra, jde o manipulaci s fakty. Ceny pohonných hmot v „proruských“ zemích jsou vyšší. Benzín tam stojí zhruba 1,47–1,50 eura za litr, zatímco v Česku je průměrná cena kolem 1,41 eura. Rozdíl je ještě výraznější u nafty – v Srbsku přesahuje 1,65 eura, zatímco v Česku činí přibližně 1,38 eura. V Polsku, které ukončilo spotřebu ruské ropy, jsou ceny ještě nižší.
Důvody? Cena na čerpací stanici není jen o ropě, ale také o dopravě, zpracování, daních a obchodní marži. Nákup z Ruska sám o sobě tedy nezaručuje levné palivo. Navíc by přeprava ropy z jihu (přes potenciální ropovod) do hlavní české rafinerie v Ústeckém kraji byla logisticky složitá a finančně nevýhodná.
„Rajchlův recept odporuje realitě Česka,“ shrnuje Cemper. V roce 2022 politik už sliboval, že odmítnutí ruské ropy povede k benzinu za 150 korun za litr. To se nestalo.
Manipulativní příběh o vojákovi Ozbrojených sil Ukrajiny, který prý zastřelil svého velitele a vzdal se do ruského zajetí
Na konci července se ve slovenském informačním prostoru objevila zpráva, že údajně násilně mobilizovaný voják Ozbrojených sil Ukrajiny zastřelil svého velitele a spolubojovníky a vzdal se do zajetí ruským jednotkám.
Informaci zveřejnil na svém webu a na kanálu v Telegramu Hlavný denník a následně ji začali šířit i uživatelé Facebooku.
V článku, který se odvolává na prokremelské médium Lenta.ru, je zmíněno video z proruského kanálu na Telegramu. V něm muž, který se označuje za ukrajinského vojáka, tvrdí, že byl násilně mobilizován a několik dní držen bez jídla a vody. Podle jeho slov se pohádal s velitelem s volacím znakem Attila, který na rozdíl od něj pobýval v komfortních podmínkách spolu se spolubojovníky.
„Řekl jsem mu, že je grázl… Zeptal jsem se, proč mě nestřídají. Začal mi nadávat a přikázal mi vrátit se na stanoviště. Nechtěl jsem — proč?“ vypráví muž na videu. Po konfliktu prý zastřelil Attilu a jeho spolubojovníky a následně se vzdal do zajetí. Také uvádí, že svého činu nelituje a považuje zajetí za lepší než službu v jednotce. Jméno, údaje o útvaru ani jiné informace ve videu nejsou uvedeny, obličej je rozmazaný.
Jak uvádí Centrum pro boj s dezinformacemi při Radě národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny (RNBO), jde o další naaranžované video určené k diskreditaci Ozbrojených sil Ukrajiny a destabilizaci společnosti. Ve videu zaznívá typická sada kremelských narativů: násilí ze strany velení, nucená mobilizace a „humanita“ ruského zajetí. Video nese znaky fejku: chybí jakékoli detaily, které by umožnily určit čas a místo událostí, jednotku či totožnost aktéra. Nejsou přítomny nášivky ani jiné znaky příslušnosti k Ozbrojeným silám Ukrajiny. Rétorika postavy ve videu plně odpovídá standardním klišé ruské propagandy, dodává Centrum.
Šíření takových videí je součástí ruské informační operace zaměřené na podkopávání důvěry, snižování bojové morálky a maření mobilizace. Na Slovensku tento příběh zveřejnil Hlavný denník, který je podle projektu Konšpirátori.sk řazen mezi pochybná média šířící kremelskou propagandu a dezinformace.
„Ukrajinské“ Lamborghini se ukázalo být ze Slovenska
V polském segmentu sociálních sítí se šířilo video s Lamborghini natočeným ve Vratislavi. Podpis k záznamu tvrdil, že auto patří Ukrajinci a má údajně vyvolávat závist Poláků. Příspěvek zveřejnil účet Radio Genevay na síti X, kde jej zhlédlo více než 500 tisíc lidí.
Autor příspěvku využil v Polsku rozšířený stereotyp o „bohatých ukrajinských běžencích“. Podle něj údajně pomoc od polského státu nepotřebují, nebo jí dokonce zneužívají. Tento stereotyp je natolik zakořeněný, že jej čas od času opakují i někteří polští politici a vysocí představitelé, kteří by přitom měli být odolní vůči manipulacím.
Registrační značky natočeného Lamborghini jsou slovenské, nikoli ukrajinské. Na videu je jasně vidět, že značka má tři číslice a pro značky zemí EU typický tmavě modrý proužek na levé straně, zatímco ukrajinské značky obsahují čtyři číslice a světle modrý proužek s ukrajinskou vlajkou.
Odborníci zdůrazňují, že stereotyp o „bohatých ukrajinských běžencích“ nemá žádný statistický základ a poškozuje ty nejzranitelnější skupiny uprchlíků – osamělé matky, seniory a osoby se zdravotním postižením.
Více o tom najdete na webu „Náš výbir“.
Pověsti o zrušení bezvízového styku s Ukrajinou
Místopředseda Sejmu a poslanec strany „Konfederace – Svoboda a nezávislost“ Krzysztof Bosak prohlásil, že polské bezpečnostní složky údajně podporují obnovení vízového režimu s několika zeměmi, včetně Ukrajiny. Tímto způsobem okomentoval televizní reportáž o zadržení 36letého Ukrajince v městě Sopoty, který je podezřelý z poškození vodovodní sítě a elektrických rozvaděčů.
Po zveřejnění příspěvku Krzysztofa Bosaka na sociálních sítích se začaly objevovat zprávy o možném zrušení bezvízového režimu. Jeden z takových příspěvků už nasbíral přes 40 tisíc zhlédnutí, komentářů a sdílení. Centrum pro boj s dezinformacemi vydalo prohlášení: tato informace neodpovídá skutečnosti, protože jde pouze o názor jednotlivého poslance. Bezvízový režim mezi Ukrajinou a Polskem je založen na celoevropském rozhodnutí a k jeho zrušení by bylo zapotřebí rozhodnutí na úrovni Evropské unie.
Dříve náměstek polského ministra vnitra Czesław Mroczek uvedl, že země plánuje obnovit víza pro občany států, které podle hodnocení resortu představují největší bezpečnostní hrozbu. Jedná se o Gruzii, Arménii, Venezuelu a Kolumbii. Ukrajina do tohoto seznamu nepatří.
Více o tom – na webu ukrajinců v Polsku „Náš výbir“.
Poslanec Sejmu označil heslo „Sláva Ukrajině“ za nacistické
24. července během projednávání změn speciálního zákona o pomoci občanům Ukrajiny poslanec strany Konfederace Polské koruny Roman Fritz označil heslo „Sláva Ukrajině“ za nacistické a přirovnal jej k „Sieg Heil“.
Výrok zazněl po projevu poslankyně Klaudie Jachiry, která svou řeč zakončila slovy „Sláva Ukrajině“. Když přišla řada na Romana Fritze, aby se vyjádřil k pozměňovacím návrhům zákona, začal svůj projev odsouzením kolegynina vystoupení:
„Před chvílí jsme tu slyšeli důkaz určitého hanebného banderovského a nacistického hesla. Něco takového nikdy nebylo slyšet v polském Sejmu. Je to, jako by tu někdo křičel Sieg Heil! To je ostuda,“ uvedl Roman Fritz.
Na slova poslance reagoval velvyslanec Ukrajiny v Polsku Vasyl Bodnar. Ve svém příspěvku na Facebooku zdůraznil, že toto heslo je symbolem národní důstojnosti, jednoty a obrany. Vyzval, aby se zabránilo spekulacím, které mohou podkopat vzájemnou důvěru. Vasyl Bodnar také připomněl, že na Ukrajině je na legislativní úrovni zakázáno používání jak nacistické, tak sovětské symboliky.
Jak vysvětluje ukrajinský historik Jurij Juzyč, heslo „Sláva Ukrajině“ se objevilo na konci 19. století v prostředí charkovských studentů. Používali jej představitelé osvobozeneckého hnutí v letech 1917–1921 a později bylo oficiálně zavedeno v jednotkách Armády UNR. V meziválečném období se pozdrav rozšířil mezi plastovou mládež v Haliči a na Volyni.
Více informací o tomto tématu najdete na webu Ukrajinců v Polsku „Náš výbir“.
Проєкт реалізується організаціями “Наш Вибір”, “Новини зі Словаччини” та ProUA і співфінансується урядами Чехії, Угорщини, Польщі та Словаччини через ґранти Вишеградського фонду. Місія фонду — підтримувати ідеї сталого регіонального співробітництва в Центральній Європі.
The project is co-financed by the governments of Czechia, Hungary, Poland, and Slovakia through Visegrad Grants from the International Visegrad Fund. The mission of the fund is to advance ideas for sustainable regional cooperation in Central Europe.
